Že by?

5. dubna 2012 v 11:44 | Mrs. Nobody |  My ideas - World around me
Jsou Velikonoce, volno, čas vzpomenout si na dávno zapomenuté věci. Nebo jak to nazvat :D Jak tady na to tak koukam...Hmm velice zajímavé. Co si vůbec slibuju od toho, že jsem se přihlásila a něco tady smolím dohromady? Možná si jen chci postěžovat. Věci se mají takhle. Miluju ho, on mě ne a chce tu největší kravku ze třídy. Jednoduché, že? Ale těžké zároveň. Pro mě. Možná se o tom někdy rozepíšu. Teď si nechci moc kazit náladu přemýšlením o něm a o ní.
Měním téma.
K čemu je vlastně blog? Chtěla bych mít blog, relativně často aktualizovaný, ale co sem mam přesně psát? Problémy ze svého života? To by asi všechny začalo brzy nudit. Mé názory na problémy lidstva? To by mě nebavilo pořád psát. Povídky - řekněme že moje nejbouřlivější období s Marsama už skončilo, slash už jen čtu, a to co píšu, posílám na blog určený povídkám. Možná bych mohla napsat parodii na svůj život...Mohla by z toho vylézt zajímavá tragická komedie.
Tak co tady s tím? Asi schovam všechno, co jsem tu napáchala dřív a uvidím. Časem mě možná napadnou věci, na které bych si chtěla postěžovat.
 

Dobrý den...

19. června 2011 v 11:11 | Mrs. Nobody |  My ideas - World around me
Ahoj :D Ehm, že bych se sem nenápadně vkradla a něco napsala? No...nevšímejte si toho :D. Včera v noci jsem tak ležela v posteli a dostala jsem strašnou chuť něco napsat. Celkově byl včerejšek pro mě nějak moc kreativní (jo, několik marných pokusů o namalování yaoi a nakonec jem skončila u vymýšlení nové povídky :D). A tak jsem tak přemýšlela, že bych ráda zas něco napsala a tak... A dostala jsem se k tomu, jestli vůbec chci ještě tenhle starý blog. Vlastně, je tu na něm část mého života, tak už jen kvůli tomu ho nechci opouštět. Ale ta část mého života se týká téměř jenom 30STM. Nebylo by proto lepší začít na novém blogu odznova?
Nebylo :D. Nějak to udělám a budu pokračovat tady :). Asi už jen způspobem, že občas napíšu nějaký blbábol ze svého života, nebo zamyšlení...
No a začnu tím, že to tu asi pořádně předělám. Nějaký neutrální tmavý dess a schovat všechny staré rubriky...
Jo a povídky už tu asi zveřejňovat nebudu, ráda bych si na ně založila zvláštní blog :). Jen to oznámit kamarádce a doufat, že do toho půjde semnou, sama nejem tak produktivní, pokud jde o slashové i jiné příběhy :D.
Btw: tybláho o_O Ono už to bude skoro rok (za pár měsíců :D), co tu něco přibylo... *stydím se* (i za tenhle článek).

Na Na Na!

23. září 2010 v 16:57 | Mrs. Nobody |  My Chemical Romance
Hlásím se vám a přiznávám, že žádnej článek nakonec asi nebude xD. Budou jen krátké články toho, co se u mě zrovna děje :). Štve mě, že už na blog nemam tolik času, ani náladu... A taky mě štve, že nepíšu :D. No nic, snad se to zase nějak urovná.
A hned tu pro vás mám jednu (aspoň pro mě) extra novinku: My Chemical Romance mají novej song! Musím říct, že mi tu hraje skoro pořád :D. A víte co? FRANKIE JE ZASE TO STARÝ MALÝ KRÁSNÝ ŤUŤU ŇUŇU TRDLO JAKO DŘÍV :DDDD. Už neni tlustej! :D. Nemůžu uvěřit, že to má děti...
Miluju tu písničku :)

 A tady ještě trailer na nový CD, abyste se mohli pokochat Frankiem :). A samozřejmě vyvalit oči nad novou image Gerarda a Mikeyho :/ xD.
 


SONC 2.

13. září 2010 v 16:08 | Mrs. Nobody |  My ideas - World around me
Fakt se moc omlouvám, že ještě nedošlo na ten článek, ale začínam na střední, mam spoustu učení, s největší pravděpodobností jsem se zabouchla...no ehm fakt bych se už ráda vypsala. Doufám, že se k tomu dostanu. Příští týden jedu na 3 dny na seznamovák a pak mam praxi, tak snad o víkendu. Nebo ještě lepší by bylo teď o víkendu. Pak by byla možnost ještě zítra, páč mam 6 hodin, ale pochybuju. Pak mam 6 hodin ještě v pátek, ale to jdu odpoledne na koně... No tak mi prosím aspoň dejte 2. hlas. http://klarynnna.blog.cz/1009/2-kolo-sonc Jsem strašně moc ráda, že ste pro mě hlasovali a děkuju vám, bylo by krásný rozdrtit ty Disney sračky :D.
Asi začnu nějak průběžně sepisovat ten článek...Asi hned teď :).

UPDATE: Právě teď jsem měla napsaný pořádný kus toho článku a víte co? Vypad mi internet a celý se mi to smazalo!!! Takže z několika odstavců mi zbyl jeden. Nasralo mě to, a kvůli blogu.cz a internetu se mi už nechce to psát znovu :D. Snad jindy... A to jsem si zrovna tak hezky postěžovala na biologáře, tělocvik a zdrbla latináře, fňuk :(

Výjimečná situace zajistila další článek :D

5. září 2010 v 18:58 | Mrs. Nobody |  My ideas - World around me
Moc moc moc moc se omlouvám, že jsem sem už strašně dlouho (nevím jak dlouho, ale určitě už hodně dlouho) nic nenapsala. Na konci prázdnin jaksi vůbec nebyl čas, nebo nálada a teď začala škola. Ale nebojte, určitě sem brzy přibyde nějaký článek. Musím se vypsat z hodně věcí, tak se psychicky přiravte. A proč sem teď píšu? Jsem přihlášená v SONC (nej celebrita...) s Jaredem. Takže lidi, musíme porazit všechny ty Lady GaGy, Miley Cyruse a podobný modní výstřelky/sračky!!! Okaz: http://klarynnna.blog.cz/1009/sonc-1-kolo A prosííím fakt hlasujte pro Jareda, klidně to i rozešlete dál, nesnesu pomyšlení, že by nad Jaredem zvítězila Demi Lovato xDxD
Tak zatím, až se najde čas a psychika, konečně se vypíšu :)

O mé neodmyslitelné součásti života

24. srpna 2010 v 22:40 | Mrs. Nobody |  Téma týdne, úvahy...
Hudba.
Musím se přiznat, že už odmala jsem velký posluchač hudby. Aby ne, když se mi můj tatínek snažil do hlavy nacpat, že ta nejkrásnější hudba je Nohavica, Radůza a spol. Nemám proti nim nic, jsou to dobří muzikanti, ale tenhle styl se mi nikdy nelíbil. No dobře, za mala mi to zas až tak nevadilo :D.
Ale pak přišla taková menší revoluce, kdy jsem se konečně našla. V jednom jediném roce se objevilo tolik interpretů, kteří mi změnili život. Green Day, Simple Plan, Good Charlotte, Avril Lavigne. Myslím, že tohle jsou ty nejzákladnější skupiny. A postupně se přidávaly další. Sum 41, Blink 182, Korn, 30 Seconds To Mars a nejsem si jistá, ale asi i Avenged Sevenfold. To bylo v roce druhém. A až ve třetím roce, nebo tak nějak, se přidali My Chemical Romace, které jsem v předchozích dvou rokách nesnášela. Gerard byl odpornej :D.
Ale nejdůležitější je, že všechny tyto skupiny, které mi dalo by se říct změnily život, poslouchám dodnes. Některé míň (Green Day, Good Charlotte...už to holt není, co to bývalo) a některé víc (30 Seconds To Mars, Avenged Sevenfold, My Chemical Romance). Je zvláštní uvědomit si, že skupiny, které mě před pár lety nasměrovaly na správnou hudební cestu, mě dál provázejí. Obzvlášť pak jedna srdcovka, na kterou už asi nikdy nedam dopustit. V jednu chvíli je miluju, pak se odklidí někam do ústraní, a pak je zase miluju. Simple Plan. Ty už tu budou pořád :).
A pak taky bylo období, kdy jsem bezmezně milovala Tokio Hotel. Já je žrala. Nejradši bych na tu dobu zapomněla brrr... Díkybohu Bill se čím dál víc měnil na ženu a mě opět zachránila Simple Plan mánie :D.
Jenže to byl jenom vývoj. A teď. Jak jsem na tom teď s hudbou? Můj život se najednou stali 30 Seconds To Mars. Znám je a snad i miluju tři roky, ale proč poslední půl rok je můj život jenom o nich? Nechápu to. A přitom když se mi dostalo do rukou TIW, byla jsem smutná, kam se dostali. Že už nejsou jako zastara. A teď jsem shopná poslouchat ty songy pořád. No co to jako je? :D. Takže aktuálně jsou u mě na prvním místě Marsové. Ale co další skupiny? Můj zájem poslední dobou padl na Avenged Sevenfold. Možná za to může smrt Jimmyho :(. Nevím, ale skupina je to výjimečná. Když jsem byla v Anglii, chtěla jsem si odvézt něco na památku. Původně jsem chtěla něco typyckého pro Anglii. Ale pak jsem se dostala do úžasného mega velkého CD shopu, kde měli zrovna slevy na vybraná CD's. No a A7X byli mezi nimi. Postávala jsem mezi regály a nevěděla, jaké cd si vybrat. Kámoška už ze mě byla na nervy a tak jsem v rychlosti vybrala to, co mě napadlo. A byli to oni. Zvláštní to suvenýr z GB :D. A teď vydali další CD a jsou stále naprosto skvělí. Měli talentovaného bubeníka, mají talentovaného kytaristu a zpěváka a pak mají kytaristu, co je až moc podobný Frankiem :D. Jsou zvláštní, ale skvělí.
A pak tu jsou Paramore. Nevím, co bych k nim víc řekla, poslouchám je dlouho. Ale Hayley je prostě úchvatná. Ty vlasy, ten hlas... Nejsem na holky, ale ona je skvělá :).
Tak to je moje hudba. Ta věc, která mě vždycky dostane do různých nálad. Uklidní mě, když jsem naštvaná. Rozveselí mě, když chci bláznit. Rozesmutní mě, když chci přemýšlet. Je to až divně kouzelná věc. Provádí mě každým dnem mého života a vždycky tomu tak bude.
PS: Miluju koncerty, ale bohužel jich nezažívám zas až tolik. Ale teď v pátek se těším na Tomáše Kluse a Cocotte Minute :). A stále doufám, že jednou uvidím i mé milé. Marsy. Simple Plan. Paramore. My Chemical Romance. A neuvěřitelné množství dalších.

Betty MacDonald - Vejce a já

24. srpna 2010 v 22:06 | Mrs. Nobody |  Books
vejce a já
Humorná vyprávění Betty MacDonaldové Vejce a já si získala srdce čtenářů v celé Americe hned po prvním vydání v roce 1945. Dva roky nato vyšla česky a od té doby se každé další vydání setkává s mimořádným zájmem a přízní.
V románu Vejce a já líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova. Začátky jsou všelijaké, vždyť městskému způsobu života uvyklá Betty se najednou octne v místně, kde lišky dávají dobrou noc, a musí spoléhat jen na sebe a svého muže. Bob je ve svém živlu, stále něco plánuje a vylepšuje, ale Betty, jejíž představy o idylickém životě uprostřed nádherné přírody berou rychle za své, to nemá lehké. Betty však každodenní dřinu snáší velkoryse a s humorem. A právě osobitý humor dokázal z jejího vyprávění o věcech a zážitcích obyčejných a všedních - ať už je prožila sama či zaznamenala příhody a zážitky z mnohdy klopotného života ostatních usedlíků - učinit cosi výjimečného.

Bylo pro mě překvapením, když jsem doma objevila tuhle knížku. Název jsem znala, věděla jsem, že je i dost slavná a že bych si ji ráda přečetla. Ale vůbec jsem netušila, o čem asi tak je. Když jsem zjistila, že celý příběh se odehrává na slepičí farmě, říkala jsem si, jak se vůbec mohl příběh s tímto tématem stát tak oblíbeným. Slepičí farma? Co na tom sakra je? Ale na druhou stranu jsem si říkala, že by to mohla být docela sradna. Když jsem začala číst, sranda to tedy moc nebyla. S obtížemi jsem přelouskala prvních pár stránek, kde autorka vypráví o svém dětství a nemohla jsem se dočkat, až se konečně na scéně objeví slepice. Ale to taky chvilku trvalo. Nejdřív se musel objevit manžel a pak najít a zrekonstruovat farma. A když se slepice konečně objevily, člověk to skoro ani nezaznamenal. A to už byla polovina kníža za mnou. Ale pak přišli sousedé. A ne jen tak obyčejní sousedé. Oni totiž lidé, kteří mají záchod vystrčený před vchodovými dveřmi a ještě ke všemu je jim tam vidět, nejsou zas tak úplně normální. A až to mě na tom začlo bavit. Autorčiny neobvyklé příběhy života na farmě a jejím okolí. Škoda je, že jsem se do toho tolik začetla až od poloviny. Čím blíž ke konci jsem byla, tím víc mě to bavilo. A pak mě mě dokonce i mrzelo, že je konec. Takže i přes ten pro mě poněkud nezajímavý začátek je to pěkná knížka :).

Sakra

22. srpna 2010 v 22:09 | Mrs. Nobody |  My ideas - World around me
To už tu fakt tak dlouho nic nebylo? Pět dní?! A to jsem si na začátku říkala, že to tu nebudu flákat :D. Ach bože, musim sem něco přidat! Teď hned! Nebude to sice nic pořádnýho...tenhle článek zatím musí stačit :D. A co sem dam potom? Hmmmm....eeeh.... Ou yeah! Musim vám sem napsat o jednom skvělým filmu :). Možná zítra... Pak jsem překládala příběhy, jako že je sem pak dám... Asi nedam, zasekla jsem se :D. Přišla na mě konco-prázdninová krize! Ale víte co? Ani nejsem smutná, že prázdniny končí (jasně, teď smutná nejsi, ale ze 2 týdny se budeš na kolenou modlit a prosit, aby bylo volno... BLBKO!) Ale když já sem fakt těšim :D. Není to, že bych se těšila na učení a tak (kecam, těšim se na tu spoustu biologie tam!!!), těším se na to, že to bude něco nového (blbko!). Všímáte si, jak k sobě mluvím jakoby zvenčí? Jakoby mé druhé já, někdo jiný? To mam z těch knížek od Stephena Kinga :D. Och, žeru je! Jsou tak... psychologicky psychopatické! To mi připomíná, že mi zbývají dopsat ještě 2 ,,recenze" knížek (toho Robina Hooda nepočítam, dočetla jsem to asi na 20. stránku a pak šla na Kinga...nuudaa... hehe). Dobře, modlete se, aby sem zase někdy něco přibylo. Je to zvláštní, někdy jsem měla nutkání sem psát i několikrát denně, a teď jsem se tomu 5 dní úspěšně vyhýbala a zapomínala na blog :D. Ale mé druhé já mě zase dokopalo zpátky. Budu jí/mu muset vymyslet jméno...

To jsem se jednou nudila a přemýšlela, až z toho vniknul mash up

17. srpna 2010 v 20:19 | Mrs. Nobody |  30 Seconds To Mars
Už nějakých pár dní jsem závislá na písničce Time To Wake Up. A jelikož je to jenom instrumentálka, tak jsem si řekla, že by mohla být pěkná i se zpěvem. No, tak jsem to udělala :D. Nebyla to sranda, pořád upravovat tempo a posouvat... Ale jsem docela spokojená :) I když někde ujíždí hlas...
Video jsem dělala celý dnešek. A není to sekavé video, jsou to screeny z KaQ :D ;).
Tak mi napište názor, jestli se to dá poslouchat :D.
Odkaz, protože mi nejde vložit: http://www.youtube.com/watch?v=ctOys5TK_-I ;)

A million little pieces........ xDxD

12. srpna 2010 v 9:26 | Mrs. Nobody |  30 Seconds To Mars
Ještě než odjedu vám sem něco strčim. A stojí to opravdu za to, jinak bych to sem nedávla. Výtlem zaručen :DDD Aspoň u mě :D. Když si takhle představim Jareda... xDxD je to docela reálný xD.
No já z toho nemůžu xDxD nejdřív úsměv, klid, úsměv... a pak ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ xD taková zrůda - Jared xD. Hlavně ty oči jsou nej xD.

Kam dál